19. 7. 2013

Proslov

Dnešní den, bych velmi ráda začala proslovem.
Nějakou dobu jsem přemýšlela co s blogem a po posledním příspěvku jsem byla rozhodnutá ho zrušit, protože to co jste mi někteří napsali se nedalo publikovat a já přece nemám zapotřebí o sobě číst takové věci, jenže ve mě zvítězil zdravý rozum a blogování se nevzdám (  co tě nezabije to tě posílí) a já  jsem o tuto zkušenost silnější, sice to byl opravdu krásný dárek k mým středečním narozeninám, ale  v mém životě jsou důležitější věci než se trápit pitomýma komentama od lidí co mě neznají.
Přece jen  jsem udělala úpravy a zamkla všechny příspěvky, které na blogu byly a  jestli je zveřejním tak to  asi ne, je tam dost toho o mě a mé rodině, kterou na blogu nebudu vůbec zveřejňovat a ani fotit, možná změním názor, ale to ukáže čas. Vaše případné komentáře budou zveřejněny až po mým souhlasu, takže pokud chcete odpověďi, tak musíte posečkat. Má aktivita na blogu bude taky trochu omezená, většinou budu přidávat články o víkendech nebo ve dny, kdy mám dovolenou, nebudou prostě denní. Blog mám pro radost a ne jako povinnost to jistě pochopíte.

Všem Vám přeji krásný den :-))

13 komentářů:

  1. Anonymní10:34

    Raduš, to mě mrzí, neopsala jsem ten receptík na chlebík, už jsem ho pekla a super, i polévky jsem vařila podle Tvých receptů, vždycky jsem u tebe našla něco nového, co ještě nevím, no, co naděláme, lidi umí být hodně zlí!!!Měj se hezky, stejně budu pořád nakukovat. Pavlína

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V jednoduchosti receptu je to kouzlo, budu péct zase a dám zase, ale bude trošilinku zase jiný:-) a dĕkuji za poporu:-) a nakukuj:-).

      Vymazat
  2. Jasně, že pochopíme! :))
    Na ošklivé lidi a jejich stupidní komentáře se vykašli. Vždycky se takoví najdou.
    Své soukromí si chraň, vím, proč nepíšu o své rodině, svých blízkých na blogu já. Koneckonců ani o své osobě toho leckdy moc nenapíšu, fotky obličeje jsem ani záměrně nepřidala.
    Už se těším na tvé článečky! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Horší je když jsou sprostý a urážející:-((, budu se inspirovat u tebe a vezmu si na obličej kdyžtak masku:-) . Dĕkuji taky za podporu. Článek už mám vymyšlený:-)

      Vymazat
  3. Halvní je, aby jsi ty byla spokojená! :))
    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dĕkuji, já jsem spokojená a šťastná, hold nĕkdy ale je období co se nám nelíbí. Mĕj se taky krásnĕ:-).

      Vymazat
  4. Priznavam, ze nevim, co vsechno ti psali ti, kterych komentare jsi nezverejnila (stejne jako muj). Ale ber to tak, ze vetsina tech, ktere tu zverejnene byly, mluvily z vlastni zkusenosti. Anorexie je potvora. Je to dozivotni nemoc, ze ktere se nelze vylecit, jen je tzv. obdobi klidu a muze se kdykoli vratit. A mnohdy za jejim vznikem stoji ti nejblizsi a touha mladych slecen i chlapcu byt pro sve rodice temi nej :-) Nemluve o tech nasledcich, ktere z ni byvaji a objevuji se i mnoho let pote.

    PS: Za muj tehdejsi komentar se fakt nezlob, ale mluvila ze me zkusenost a castecne i touha mit mamku, ktera by neresila kazde moje i svoje kilco a pro kterou kazda 60kg holka/zena je proste tezka, nemluve o tom, jestli ma 25% nebo 17% tuku :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní8:14

      .....skvěle napsáno..... Petra

      Vymazat
    2. Tvůj komentář byl jeden z mnoha co jsem pak automaticky nezveřejňovala. Nyní ho zveřejňuji abych ti napsala , že nesouhlasím pokud slečny a chlapci jsou silné osobnosti, tak nemusí to tak daleko dojít. Pro mě jsou moje dcery nej vždycky a nikdy na ně nedám dopustit, dala bych za ně svůj život pokud by bylo třeba a nezaváhala bych ani vteřinu.
      Je mi líto, že máš jinou zkušenost v rodině, ale já neřeším každé sousto své dcery, řeším jen nadmíru sladkostí.
      Již se nebudu vracet k tomuto tématu a polemizovat, bránit se či omlouvat to co píšu.
      P.S. Moje dcery čtou můj blog, nemám ho utajený a má dcera se za mě postavila - je to skvělá holka, tak jako i její sestry.

      Vymazat
    3. Vis, do 17 let jsem byla sebevedoma holka, premiantka gymplu, vesela, s prateli, cas jsem venovala prevazne praci se psy. A ano, byla jsem oplacana a reci rodiny mi byly nekde ;-) Pak, v podstate ani nevim jak, se TO stalo a stalo me to par let zivota a kus zdravi. I lekarka tehdy rekla, ze by TO cekala u kohokoli, ale u me ne. Naopak-dle psychologu prave silne osobnosti do techto problemu padaji snaze, nez slabsi jedinci. Vsechny slecny, ktere jsem i diky ane poznala byly sebevedome a cilevedome bytosti, ktere ve skole i na ostatni pusoby sebejstym dojmem. A presto jejich duse tajne trpela. Ne nadarmo jsou to nemoci 'mentalni'. Se silou osobnosti to nema nic spolecneho. (Studova jsem priciny vzniku ppp a i diky tomu jsem uz par let 'cista', byt nikdy nebudu vylecena a zadna osoba po ppp NIKDY neni)

      Necht se PPP Tve rodine vyhne obloukem!!

      Vymazat
    4. Napsala jsem Ti odpověď, ale pak smazala, protože to by byla nekonečná diskuze.
      O PPP vím hodně a zajímá mě i z psychologického hlediska, takže toho necháme.
      Přeji Ti, aby jsi ji zvládla celý tvůj život a již tě PPP neovládla, protože jak sama víš recidíva stále hrozí.

      Vymazat
  5. Anonymní18:53

    Dobře, že píšete dál. Sice nejsem fanda paleo stravy, ale o zdravou výživu a sport se zajímám a motivujete mne. Blogy mladých děvčat pro mně tak inspirující nejsou.... asi všechny víme proč :-) díky, že pokračujete :-) Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko tykej mi, řekla bych, že nejsem vyhranĕná vyloženĕ na paleo, moje stravování je v etapách, tak si asi každý příjde na své:-). Spousta blogů je podvojných a je pravda, Ze starší generace je ani nemá, sama nĕjaké hledám.
      Závĕrem Ti chci podĕkovat za příjemný a milý koment od tebe:-).

      Vymazat

Prosím neregistrované o použití: název/adresaURL, zadejte jen jméno nebo přezdívku. Prakticky jste stejně anonymní a lépe se v tom orientují čtenáři včetně mě. Děkuji.